|
|
Krizová argumentace na tiskových konferencích vlády z hlediska Griceových maxim
Březinová, Markéta ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Kučera, Štěpán (oponent)
Předložená bakalářská práce se věnuje tématu krizové komunikace v politice a dodržování Griceových maxim. V první teoretické části rozebírá nejdříve krizi a krizovou komunikaci. Stanovuje, jak krizi poznáme a předkládá teorie, podle kterých bychom v takových situacích měli argumentovat. Téma bakalářské práce není vztaženo pouze na krizovou komunikaci, ale především se snaží argumentační schopnosti politiků v nepříznivé době hodnotit z hlediska dodržování zásad, které definoval Paul Grice jako základ pro úspěšnou komunikaci. Proto se v teoretické části podrobněji věnuje také Griceovým maximám. Pro úplnost mapuje českou politickou scénu ve sledovaném období a potřebném kontextu. V druhé části pak pomocí sémiotické analýzy zkoumá projevy zainteresovaných politiků na tiskových konferencích vlády během vládní krize v březnu a dubnu roku 2012 a hodnotí, do jaké míry se drží zásad krizové komunikace a Griceových maxim. Kromě toho si všímá také použitých jazykových prostředků a odrazu charakteru osobnosti v jejích projevech. Bakalářská práce tak zaplňuje díru v české literatuře věnující se efektivní krizové komunikaci v politice.
|
|
|
Mediální trénink - rétorika pro praxi
Ouahdjinová, Tereza ; Klabíková Rábová, Tereza (vedoucí práce) ; Podzimek, Jan (oponent)
Diplomová práce: Mediální trénink - rétorika pro praxi Tereza Ouahdjinová Abstrakt český Předmětem této diplomové práce je uchopit koncept mediálního tréninku v současné praxi, přičemž se text soustředí na jedince, kteří při interakci s médii nejenže zastupují firemní, politické a další organizace, ale také skrze média působí na širokou veřejnost. Vzhledem k mediální pozornosti, která je směrem k těmto reprezentantům upíraná, je pro ně nutné vědět, jak se před médii chovat a jak s nimi zacházet s cílem účinně a efektivně působit na zaměřená publika. Z tohoto důvodu se mediální trénink soustředí na různé formy projevy jedince, přičemž velkou část zabírá mluvený projev. Práce se opírá o základní rétorická východiska, která slouží jako teoretické zázemí pro mediální trénink z hlediska schopnosti správně mluvit, přístupu k publiku a působení na něj. Znalost rétoriky je klíčová pro přesvědčující argumentaci a pohotové reakce a zároveň je jednou ze schopností, která se tříbí postupně v čase. Mediální trénink její poznatky propojuje s principy a procesy fungování médií a učí, jak formulovat svá sdělení a co v komunikaci s novináři dělat nebo naopak nedělat. Součástí práce je i analýza vystoupení několika vybraných osob, u kterých je z dostupných zdrojů zřejmé, že mediální trénink podstoupily, a s ohledem na tyto...
|
|
|
Krizová argumentace na tiskových konferencích vlády z hlediska Griceových maxim
Březinová, Markéta ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Kučera, Štěpán (oponent)
Předložená bakalářská práce se věnuje tématu krizové komunikace v politice a dodržování Griceových maxim. V první teoretické části rozebírá nejdříve krizi a krizovou komunikaci. Stanovuje, jak krizi poznáme a předkládá teorie, podle kterých bychom v takových situacích měli argumentovat. Téma bakalářské práce není vztaženo pouze na krizovou komunikaci, ale především se snaží argumentační schopnosti politiků v nepříznivé době hodnotit z hlediska dodržování zásad, které definoval Paul Grice jako základ pro úspěšnou komunikaci. Proto se v teoretické části podrobněji věnuje také Griceovým maximám. Pro úplnost mapuje českou politickou scénu ve sledovaném období a potřebném kontextu. V druhé části pak pomocí sémiotické analýzy zkoumá projevy zainteresovaných politiků na tiskových konferencích vlády během vládní krize v březnu a dubnu roku 2012 a hodnotí, do jaké míry se drží zásad krizové komunikace a Griceových maxim. Kromě toho si všímá také použitých jazykových prostředků a odrazu charakteru osobnosti v jejích projevech. Bakalářská práce tak zaplňuje díru v české literatuře věnující se efektivní krizové komunikaci v politice.
|
|
|
Porovnání Griceových a Leechových konverzačních principů
Marhanová, Kateřina ; Pacovská, Jasňa (vedoucí práce) ; Mareš, Petr (oponent)
Cílem této bakalářské práce je prozkoumat kooperační princip, který postuloval Herbert Paul Grice, a princip zdvořilostní, jehož autorem je Geoffrey Neil Leech, a na základě těchto poznatků pomocí ukázek konkrétních textů ilustrovat, jaký je vztah mezi kooperativní a zdvořilostní komunikací. Stěžejní součástí práce je část teoretická, jež je podrobně zaměřena na zásady kooperačního principu (maximy kvantity, kvality, relevance a způsobu), rysy kooperativního chování, problematiku konverzační implikatury a její příklady. Jedna z kapitol se dále zabývá vzájemným vztahem kooperačního a zdvořilostního principu. Součástí teoretické části jsou rovněž pravidla zdvořilostního principu (maximy taktu, velkorysosti, ocenění, skromnosti, souhlasu a účasti) a metajazykové aspekty zdvořilosti. V praktické části je prostřednictvím deseti přepsaných rozhovorů analyzováno verbální chování komunikačních partnerů z hlediska dodržování či porušování kooperačního a zdvořilostního principu. V závěru práce je zformulováno, jaké principy v ukázkách textů převládají a které jsou naopak upozaděny. KLÍČOVÁ SLOVA Kooperační princip Griceovy maximy Konverzační implikatura Zdvořilostní princip Maximy zdvořilosti
|
|
|
Novinové titulky z pohledu pragmatické lingvistiky
Zicháčková, Adéla ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Klabíková Rábová, Tereza (oponent)
- Zicháčková Abstrakt Diplomová práce Novinové titulky z hlediska pragmatické lingvistiky studuje titulky jako zvláštní a přece nedělitelnou část zprávy nebo publicistického článku, snaží se je vnímat v jejich kontextu. Zkoumá významy, které se ukrývají za běžnou jazykovou strukturou, významy, jejichž přítomnost si mnohdy neuvědomujeme, přesto je vnímáme a ovlivňují nás. Práce se zajímá i o prostředky manipulativní komunikace, jejím cílem je na tyto prostředky upozornit. Práce se skládá ze čtyř základních částí: z úvodu do problematiky a stručné charakteristiky základních vlastností novinových titulků, ze strukturalistické části, bez níž bych nemohla přejít k pragmatice, pragmatické části, která se zabývá například takovými fenomény, jako jsou Griceovy maximy, intertextualita nebo využití grafických prostředků, a nakonec samotné pragmatické analýzy. V poslední části mojí práce vycházím z poznatků, které jsem nashromáždila v předchozích kapitolách a aplikuji je na jednotlivé příklady. Mými prameny jsou Blesk, Mladá fronta DNES a Hospodářské noviny, konkrétně vydání těchto deníků z dubna 2010. V teoretické rovině se moje práce opírá o knihy a články, domácí i zahraniční, které se nějakým způsobem vztahují k probírané problematice.
|
host ::
RSS.